Rozpoznejte akce eutanazie, které často sklízejí klady a zápory

Viděli jste někdy film Me Before You? Film, který byl založen na románu Jojo Moyesové, upoutal pozornost veřejnosti, protože nastolil téma eutanazie spáchané touto postavou. Eutanazie vám může stále znít cizí. Protože dosud neexistují žádné právní předpisy nebo předpisy týkající se eutanazie, které by se v Indonésii uplatňovaly a prosazovaly. Ve skutečnosti o tom debatuje mnoho stran.

Co je eutanazie?

Termín eutanazie pochází z řečtiny, totiž eu a thanatos . Říci eu znamená bez utrpení, zatímco thanatos znamená smrt. Eutanazie tedy znamená zmírnění utrpení lidí, kteří čelí smrti. Jinými slovy, eutanazie je záměrný čin, který má ukončit život někoho, kdo trpí nebo trpí bolestmi kvůli nesnesitelné bolesti a bez naděje na uzdravení. To se provádí rychlým a bezbolestným způsobem, aby se zmírnilo utrpení pacienta. V některých zemích, kde je eutanazie legální, se o provedení tohoto zákroku rozhoduje na žádost samotného pacienta. Rozhodnutí však může učinit rodina nebo zdravotnický personál, protože pacient je bezmocný.

Druhy eutanazie

Existuje několik typů eutanazie, ze kterých si můžete vybrat v závislosti na různých faktorech, jako jsou místní zákony, fyzické a duševní zdraví, přesvědčení a osobní preference. Typy eutanazie, mimo jiné:

• Dobrovolná eutanazie

Dobrovolná eutanazie je eutanazie, ke které dochází, když pacient požádá, dá svolení nebo souhlasí s ukončením svého života vyhledáním pomoci lékaře. Pacient také plně rozumí tomu, co se bude dít, a nečiní tato rozhodnutí pod tlakem nebo vlivem ostatních.

• Eutanazie nedobrovolná (nedobrovolná)

Nedobrovolná eutanazie je eutanazie, ke které dochází, když rozhodnutí o ukončení života pacienta učiní za pacienta jiná kompetentní strana, zejména rodinní příslušníci. Děje se tak proto, že s tím pacient kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže souhlasit, pacient je například zcela v bezvědomí nebo trvale ochrnutý.

• Nedobrovolná eutanazie

Nedobrovolná eutanazie je eutanazie, ke které dochází, když pacient, který může dát souhlas, ale nechce tak učinit, protože o to nepožádal nebo nechce zemřít. Tuto praktiku lze nazvat vraždou, protože je proti vůli pacienta.

• Aktivní eutanazie

Aktivní eutanazie je eutanazie, ke které dochází, když osoba (zdravotnický pracovník) jedná přímo, aby ukončila život pacienta, například záměrným podáním smrtelné dávky sedativ.

• Pasivní eutanazie

Pasivní eutanazie je eutanazie, ke které dochází, když zdravotnický pracovník nepřímo ukončí život pacienta. Toho je obecně dosaženo zastavením, pozastavením nebo omezením léčby, která udržuje pacienta naživu. Navíc předepisováním léků proti bolesti ve vyšších dávkách. Časem se tyto dávky mohou stát toxickými. [[Související článek]]

Ve kterých zemích je eutanazie legální?

Dobrovolná eutanazie není ve většině zemí světa legální. Tuto praxi povolují pouze Nizozemsko a Belgie. Přitom nedobrovolná eutanazie není nikde legalizována. Některé země však legalizují lékař asistoval při sebevraždě (PAS) nebo lékařem asistovaná sebevražda. To se provádí, když má pacient diagnózu terminálního onemocnění a trpí natolik, že žádá ukončit svůj život. V tomto případě bude i pacient kontrolovat, kdy a jak zemře. Obecně platí, že lékař dá pacientovi lék, který může být použit k ukončení jeho života. Drogu si musí vzít sám bez zásahu jiných stran. Tato praxe je legální v několika státech ve Spojených státech, jako je Oregon, Washington, Kalifornie, Montana, Havaj a další. Kromě toho je legální ve Švýcarsku, Německu a Japonsku. Každá země má na to však jiné právní požadavky. Mezitím v samotné Indonésii existují ve formálním právním pozitivním právu v Indonésii 2 formy eutanazie, a to eutanazie, která se provádí na žádost samotného pacienta, a eutanazie, která se provádí záměrně a umožňuje to pacientovi. To je výslovně upraveno v § 304 a 344 trestního zákoníku. Pokud jde o § 344 trestního zákoníku, ten výslovně uvádí: „Kdo na žádost této osoby, která je jasně vyjádřena upřímně, připraví o život jiného, ​​hrozí trest odnětí svobody až na dvanáct let“. Přitom § 304 trestního zákoníku říká: „Každý, kdo úmyslně uvede nebo zanechá osobu ve stavu bídy, i když je podle práva, které se na ni vztahuje, nebo na základě své dohody povinen poskytovat život, péči nebo výživu této osobě hrozí maximální trest odnětí svobody na dva roky, osm měsíců nebo maximální pokuta čtyři tisíce pět set rupií“. Vycházeje z těchto dvou článků dochází k závěru, že úmyslné zabití i na vlastní žádost je pro pachatele stále trestáno. Proto je v kontextu pozitivního práva v Indonésii eutanazie považována za zakázaný čin.