Funkce jádra alias jádra buňky a jejích částí

Jádro je organela v buňce, která je často také označována jako buněčné jádro. Organely jsou orgány přítomné v buňce. Pokud se přirovnáme k lidskému tělu, buněčným organelám, jako je jádro, jeho role je téměř podobná roli mozku. Jádro je centrem všech organel a je odpovědné za řízení buněčné aktivity.

Funkce jádra nebo buněčného jádra

Jádro neboli jádro buňky má velmi důležitou roli v práci buňky. Je to proto, že zde buňka ukládá svůj genetický materiál. Buněčné jádro také hraje roli v klíčových buněčných aktivitách, jako je syntéza proteinů a buněčné dělení. Anatomicky se jádro skládá z několika částí, jako je vnější vrstva nazývaná jaderný obal, jaderná lamina, jadérko, chromozomy, nukleoplazma a další části. Všechny tyto složky spolupracují, takže jádro může vykonávat různé funkce, jmenovitě:
  • Řízení genetické informace v buňkách tak, aby každý organismus (včetně člověka) měl své vlastnosti
  • Řídí syntézu bílkovin a enzymů
  • Řídí růst a dělení buněk
  • Jako místo pro uložení DNA, RNA a ribozomů
  • Reguluje transkripci mRNA na protein
  • Produkujte ribozomy
Pokud je to přirovnáno k buněčnému jádru nebo jádru, jeho role je téměř podobná lidskému mozku. Tato buněčná organela funguje jako centrum činnosti, aby buňky v těle mohly správně fungovat. Jádro se nachází ve středu buňky. Je poměrně velký, protože tvoří asi 10% objemu buňky. V lidském těle má každá buňka pouze jedno buněčné jádro. Existují však také živé bytosti, které mají více než jedno jádro, jako jsou slizové formy. Jádra, která jsou v počtu více než jedna, se označují jako jádra. Nakreslete části jádra nebo buněčného jádra

Seznamte se s částmi jádra podrobněji

Jádro je kulovitá organela a je poměrně velké velikosti, která je z vnějšku obklopena ochrannou vrstvou nebo membránou. Dále jsou zde podrobně uvedeny části jádra, které potřebujete znát.

1. Jaderný obal

Jaderný obal je nejvzdálenější částí buněčného jádra, které obklopuje celý exteriér. Tento obal se skládá ze dvou vrstev, a to vnější vrstvy a vnitřní vrstvy. Jaderný obal má póry o velikosti asi 100 nanometrů, kterými molekuly vstupují a vystupují.

2. Nukleární lamina

Jaderná vrstva je vrstva pod jaderným obalem, která má tvar sítě. Tato vrstva je tvořena proteiny zvanými laminy. Jaderná lamina slouží k podpoře struktury jaderného obalu a zajišťuje, že struktura buněčného jádra zůstane pevná. Tato část buněčného jádra obsahuje kromě laminů i další proteiny, které jí pomohou spolupracovat s vnitřní vrstvou jaderného obalu. Jaderná lamina bude také pracovat s proteinem ve tvaru vlákna zvaným jaderná matrice, aby reguloval genetický materiál v jádře buňky, aby mohl pracovat efektivněji.

3. Chromozomy

DNA v jádře bude jednotka zvaná chromozom. Každé jádro obsahuje 46 chromozomů. Kromě toho, že chromozomy obsahují sbírku DNA, obsahují také proteiny. Tato kombinace DNA a proteinů v chromozomech je známá jako chromatin. DNA v chromozomech uchovává informace o vlastnostech každého jedince, jako je typ vlasů, výška, barva očí a tak dále. Chromozomy také uchovávají informace a pokyny o dělení buněk, vývoji živých věcí a reprodukci.

4. Nukleolus

Jádro je část buněčného jádra, která je pevná a není zvenčí opatřena ochrannou vrstvou nebo membránou. Tato část jádra obsahuje RNA a proteiny. Tato část slouží k regulaci syntézy ribozomů. Když dojde k procesu buněčného dělení, jadérko zmizí. Ale po dokončení procesu se tato část buněčného jádra znovu vytvoří.

5. Nukleoplazma

Nukleoplazma je část buněčného jádra, která má tvar gelu a je umístěna mezi vrstvami jaderného obalu. Tato část je také často označována jako karyoplazma a slouží jako ochranný nebo doplňkový polštář pro ostatní části buněčného jádra, aby nedošlo k jejímu snadnému poškození. Další funkcí nukleoplazmy je udržovat tvar jádra. [[related-articles]] Funkce jádra a každé jeho části má velmi důležitou roli pro přežití lidí a dalších organismů. Pokud je byť jen jedna z jeho funkcí narušena, buňky nebudou schopny správně přežít a nakonec dojde k poškození. To povede k onemocnění v těle.